Jsou sluníčkoví lidé mimo realitu?

7. 06. 2015 9:42:54
Rozdílné nejsou jen naše kultury. My se nebudeme chtít přizpůsobovat jim a oni nám. Očekáváme, že když je přijmeme jako hosty, že se nám přizpůsobí. Praxe ukazuje, že tomu však není.

Je to již dvacet let, co pracuji v uniformě a často se setkávám s lidskou agresí. Mám pocit, že stále častěji. Každá dlouhodobá práce se projevuje jakousi deformací. I já už měl pocit, že agrese je součástí mého každodenního života, a tak jsem se mnohdy choval taky agresivně. Považoval jsem to za něco normálního. Na psyhoterapeutickém výcviku jsem poznal úplně jiné lidi. Ze začátku mi připadali jako z jiného světa. Moc jsem jim nerozuměl, a proto příliš málo komunikoval. Přesto jsem je měl a stále mám moc rád. Vlastně jsem se s nikým necítil tak dobře, jako s nimi. Pochopil jsem tam, že svět není černobílý.

Žijeme v dosti exponované době, lidé si stále častěji sahají na své dno. Na nebezpečí reagujeme od přírody útěkem nebo útokem. V poradně se setkávám převážně s těmi prvními lidmi, kteří jsou nastaveni na útěk, utíkají do své úzkosti a deprese. Jsou citliví, snadno zranitelní a život je pro ně někdy příliš krutý. Jako strážník zase potkávám ty druhé typy lidí, plny agrese a nenávisti. Společné mají to, že nejsou spokojení a šťastní. Jakoby se obě mé práce vzájemně doplňovali. Obě skupiny lidí touží po lásce a přijetí okolím. I toto mají společné. Na tuto svoji neuspokojenou potřebu jen reagují odlišně. Ptám se, existují vůbec tyto DVĚ skupiny? Nejsme všichni někdy agresivní a někdy úzkostní?

Zlo zase rodí zlo, nenávist vytváří podhoubí pro další nenávist. Přál bych „oběma skupinám“, aby zažili bezpodmínečné přijetí a lásku jako já na výcviku. Už vím, že to jde!

Samozřejmě, že vím, že nemohu spasit svět. Přesto mám tendence ty citlivější učit bránit a ty agresivnější učit citu. Je to někdy fuška, dohnat to co jim v dětství z nějakého důvodu nedali rodiče. Třeba nemohli nebo to také neuměli, také se jim toho nedostávalo. Vím, že to chce hodně energie a trpělivosti.

A tak svádím vnitřní boj. Vím, že láska může spasit svět.

Jak máme tendenci někoho neustále škatulkovat, tak takové lidi často nazýváme SLUNIČKOVÍ LIDÉ, někdy pravdoláskaři. Někdy jimi ti agresivnější opovrhují, považují je za slabé. Posmívají se jim. Myslí si, že žijí v bludu, že nevidí realitu. I já měl někdy pochyby. Zkrátka negativní životní zkušenosti. Příliš často jsem potkával lidi, kteří jednali pudově, resp. nejdříve jednali a potom přemýšleli. Patřili do té „druhé skupiny“ s nálepkou „agresivní“, mnohdy s nimi nešlo jednat jinak nežli agresivně. Nejdříve jste je museli doslova přemoci, spoutat, abyste jim následně mohli dát trpělivost a soucit. Aby Vás ani nikoho jiného neohrožovali. Tak nějak se to snažím dělat ve své „hlavní“ práci, tedy práci, které věnuji více času.

I já mám strach z přílivu přistěhovalců z jiné kultury. Z kultury, kde násilí vůči druhé osobě je normou. Z kultury, kde lidský život nemá velkou cenu a kde se nebojí smrti. Jak se naše odlišné kultury snesou? Nepokoje v Itálii, Francii, ale i ve Velké Británii mě rovněž nenechávají klidným. Je moji životní filosofií pomáhat lidem v nouzi. Nemám předsudky kvůli barvě kůže ani kvůli náboženskému vyznání. Jsem přesvědčen, že židé, křesťané i muslimové mají stejného boha. O to víc mě ten neustálý boj přijde absurdní.

Rozdílné nejsou jen naše kultury. My se nebudeme chtít přizpůsobovat jim a oni nám. Očekáváme, že když je přijmeme jako hosty, že se nám přizpůsobí. Praxe ukazuje, že tomu však není.

Jsme připraveni nést riziko, že s potřebnými k nám přijdou i teroristé a agresivní lidé, kteří nejdříve jednají a potom přemýšlí? Lidé, kteří jsou mnohem agresivnější nežli my? A oni přijdou. Dokážeme se jim ubránit? Dokážeme mezi nimi rozlišovat? Dokážeme těm potřebným dát trpělivost a soucit? Bude proto prostor a čas? Bojím se příliš jednoduchých řešení. Sám nabádám lidi, aby se učili bránit a legálně se ozbrojovali a to nejen kvůli tomu, co se nyní děje v evropě. Máme povinnost chránit své rodiny a naše domovy, ale i mezi námi jsou psychopaté. Budou potom ozbrojeni občané rozlišovat nebo budou střílet po všem tmavším a vousatém? Ze strachu! Bude to buď my nebo oni? Proč se neučíme z historie? Proč si myslíme, že jsme chytřejší nežli naši předci? Nezvládáme některé naše Rómy, kteří zde žijí po mnoho generací, kde bereme tu jistotu, že toto zvládneme? Že jsme na to připraveni.

Jak zabránit krveprolití? Pojďme o tom diskutovat, místo tvrdohlavého trvání na svém přesvědčení. Pojďme hledat řešení. Pojďme věcně argumentovat a naslouchat si.

Skutečně nemám odpovědi na své otázky. Napadají mě jen „snadná“ řešení, vůbec je sem nepouštět, obnovit hlídky na hranicích. Podpořit je u nich doma, budou-li chtít a bude-li to mít smysl. Mám obavu, že se dostáváme svými alibistickými a „sluníčkovými“ rozhodnutími do situace buď my, nebo oni. Rád bych se mýlil. Ale jak jsem řekl nevím, mé názory nejsou dogma. Budu o této situaci rád diskutovat, protože možná v sobě máme řešení, které já jen teď nevidím. Budu za vaše názory vděčný.

Jirka Stuna

Autor: Jiří Stuna | neděle 7.6.2015 9:42 | karma článku: 19.58 | přečteno: 1105x

Další články blogera

Jiří Stuna

Když dítě bojuje se zlem

Co je zlo? Jak se proti němu bránit? Kde hledat spravedlnost? Je smutné, že musíme čelit nepříjemnému vyšetřování vyšetřovatelů a na jejich popud i OSPODu. Mrzí mě, že tomu musí čelit i ostatní děti - svědci a jejich rodiče.

2.12.2017 v 13:49 | Karma článku: 18.27 | Přečteno: 452 | Diskuse

Jiří Stuna

Měl bys!

Dnes se zamýšlím nad bezpodmínečném přijetí a respektu k druhým. My neurotici dosti často používáme slovo „měl bych“! Kde se to vzalo?

7.3.2017 v 9:30 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 235 | Diskuse

Jiří Stuna

Registr přestupků

Žalář by někteří, zejména v zimě uvítali. Jediným trestem by však pro ně bylo, že by po tu dobu nemohli chlastat!

30.9.2016 v 18:21 | Karma článku: 21.94 | Přečteno: 532 | Diskuse

Jiří Stuna

Zrušme městskou policii

"Jsou to jen zakomplexovaní jedinci, kteří buzerují nás SLUŠNÉ OBČANY"! " Stejně nic nevyřeší, jsou k ničemu......"! " Jen naplňují obecní kasu......."!

23.8.2016 v 8:30 | Karma článku: 16.65 | Přečteno: 897 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Bez podprsenky, ve vytahaným triku a v teplákách

„Honzo, tobě to můžu říct, ty se mi nebudeš smát.“ Pravila Maruška, když jsem se jí včera zeptal, proč se nad kafem a větrníkem tak hezky nakrucuje a natřásá hrudníkem. Tiše jsem přikývnul a čekal, co z ní vypadne.

17.1.2019 v 14:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Libuše Palková

Podvodnice a podvodní Betlém

Je už dávno po vánocích, ale já teprve nedávno uklízela poslední zbytky vánoční výzdoby, a když jsem ukládala do krabice svůj krásný papírový Betlémek vzpomněla jsem si, že v Itálii jsem jednou viděla podvodní jesličky s Ježíškem

17.1.2019 v 11:52 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 327 | Diskuse

Tadeáš Firla

Je dobré občas zastavit, nebo alespoň přibrzdit

Když jedeme po dálnici, tak si člověk neuvědomí rychlost, kterou se pohybuje, až tehdy, když sám zastaví. Nikdo není schopen zpomalit tento nepřetržitý tok vozidel.

17.1.2019 v 9:24 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 159 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

O milování na recepci

Naskočila jsem do auta, protože si jeden Řek stěžoval, že moji zaměstnanci využívají recepci ke svým erotickým potřebám. Každým rokem jsem samozřejmě čekala na nějaké nepříjemnosti nebo legraci, ale tohle! A co náš zákon? A co já?

17.1.2019 v 8:16 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 1115 | Diskuse

Helena Vlachová

Něco pro ženy

Ve své profesi se občas setkávám se ženami, které se necítí šťastné v manželství či v partnerském vztahu, nebo zažívají rozchod s partnerem.

17.1.2019 v 6:38 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 458 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 978

PhDr. Jiří Stuna -  psychoterapeut- www.rogerian.cz, učitel odborných předmětů

Najdete na iDNES.cz